autorství: Marie Plačkovová
Jak vypadá aktuální situace Romů, kteří zároveň patří k sexuální a genderové menšině? Queer Romové se mohou potýkat s různými obtížemi, zejména při prožívání vlastní identity. I když jsou komunity Romů a queer osob od sebe kulturně, etnicky i sociálně odlišné, mají jedno společné: vysokou pravděpodobnost sociálního vyloučení (Ara Art, 2021). Rozšíření povědomí o tomto tématu by mohlo posílit potřebu rovnoprávnosti a ocenění různorodých identit v obou skupinách.
Co je to intersekcionalita?
Pokud vám položím otázku, “Kým jste?”, určitě by jedno slovo nestačilo. Lidé tvoří složitou mozaiku, skládající se z mnoha identit, které dohromady přinášejí jedinečné výzvy, se kterými je třeba se potýkat. Velmi specifická situace nastává, když se spojí více identit, které jsou spojeny s diskriminací a útlakem. Této situaci se říká intersekcionalita. Různé kategorie jako je rasa, třída, gender, sexualita, etnicita, národnost nebo věk, se vzájemně ovlivňují (Fremlova, 2022). Můžeme být muži, ženy, bílí, černí, chudí, bohatí, gayové, lesby, Romové, queer, a vše dohromady tvoří propojenou strukturu identit. Občas může nastat situace, kdy budeme zpochybňovat, kým skutečně jsme, a potlačovat části sebe, protože projev jedné z identit může být v určité společnosti nepřijatelný.
Proč se queer Romové „nevyoutují“ před ostatními?
Queer Romové se často vyhýbají veřejnému coming-outu, neboli okamžiku, kdy se LGBTQ+ osoba otevře jiným osobám v otázkách své sexuální orientace nebo genderové identity (Ellis et al., 2019) nebo se odpojují od svých etnických kořenů. Celý život potlačují projevy své identity a prezentují se ve společnosti tak, aby si jich co nejméně lidí všimlo (Al-Kurdi, 2022). Dochází k tzv. "passingu," kdy se lidé skrývají a prezentují se navenek jako součást většinové společnosti (například jako heterosexuálové), aby se chránili. Queer Romové často zůstávají neviditelní, protože pokud se pokusí ve své komunitě provést coming-out, mohou čelit odmítnutí, izolaci nebo dokonce násilí (Al-Kurdi, 2022). Především romské queer ženy jsou často odsouvány na okraj zájmu, kdy jsou nuceny vést heterosexuální vztahy, kde mohou být doslova trestány za projevy své sexuální orientace (Fremlova, 2020).
V romských komunitách je odlišná sexualita velkým tabu a neshoduje se s obecným očekáváním (Al-Kurdi, 2022), kdy jsou heterosexuální partnerství a rodičovství považovány za nejdůležitější hodnoty. Přestože s novou generací mladých Romů přichází větší otevřenost především vůči homosexualitě (Kobes, 2013), stále se tito jedinci potýkají s útoky od vlastní rodiny a přátel. Jejich přijetí a akceptace je výrazně omezena tím, že v homosexuálních vztazích nemohou mít děti, a tak přestávají být považováni za plnohodnotné členy romské komunity. Ve veřejném prostoru je vždy důležité splňovat heterosexuální normy, a panuje neustálá snaha přesvědčit ostatní o své normalitě (Kobes, 2013).
Stejně jako může hrát důležitou roli v životě člověka prosazení vlastní sexuální a genderové identity, kdy právě coming-out je jeden ze způsobů projevů identifikace (Rouse et al., 2021), tak v životech Romů má zásadní význam rodina. Kvůli udržení rodinných vztahů potlačují někteří Romové část své identity, část sebe samotných, aby neohrozili sociální pouta a nemuseli čelit traumatizující zkušenosti odmítnutí. Pistella et al. (2016) ve své studii zjistili, že pokud je v prostředí, ve kterém se osoba chystá provést coming-out, daná sexuální orientace stigmatizována, je velká pravděpodobnost, že daný člověk bude tuto identitu skrývat. Coming-out by pro Romy tak mohl znamenat ztrátu jistoty a podporu od rodiny, která je pro ně často klíčová. Rodina je chrání před zmíněnými negativními vlivy okolního prostředí, avšak popírá jejich odlišnou sexuální nebo genderovou identitu (Fremlova, 2020). Následně pak může potlačování queer identity způsobit silný psychický tlak, vedoucí k depresím, zneužívání návykových látek nebo dokonce pokusům o sebevraždu (Al-Kurdi, 2022).
Z toho plyne, že jak passing, tak i stres spojený s potencionálním coming-outem queer Romům způsobuje značné utrpení. Z těchto negativních faktorů, které mohou provázet životy Romů s odlišnou sexuální nebo genderovou identitou vyplývá, že je nutné, aby došlo k celkové změně postoje romské komunity ke queer osobám. Především by prospělo pochopení a přijetí alternativních sexualit jako běžných ve společnosti (Baker, 2002).
Jak pomoci queer Romům s jejich začleněním?
Velkou překážkou při snaze pomoci těmto jedincům je právě již zmíněná neviditelnost Queer Romů. Není mnoho Romů, kteří by byli ochotni otevřeně mluvit o svých zkušenostech (Fremlova, 2020). Často ani mezi sebou navzájem nemají možnost se stýkat a předávat si informace, jelikož jsou zbaveni příležitostí se potkat (Al-kurdi, 2022). Není pro ně snadné si vytvářet společnou identitu, což jim ještě více komplikuje budování sounáležitosti a vlastní hodnoty. Je třeba směřovat k tomu, aby měli možnost se projevit ve všech směrech a mohli být hrdí na svoje identity. Podpora queer romské menšiny by mohla vést k posílení jejich sebevědomí a důvěry (Baker, 2002). Tato komunita se v poslední době značně rozrostla díky organizacím jako ARA ART, Queer Roma nebo Ververipen. Romové se také účastnili průvodů Pride, kde získali viditelnost jak v očích většinové společnosti, tak v romské komunitě (Fremlova, 2022). Organizace Ara Art aktivně usiluje o zvýšení informovanosti a povědomí veřejnosti o romské LGBTQ+ menšině a posiluje funkčnost mezinárodní romské LGBTQ+ platformy. Nabízí specializovanou poradnu pro romské gaye a lesby, kam se mohou obrátit, pokud potřebují pomoc. Pořádají také workshopy, kde lidé společně sdílí své negativní i pozitivní životní zkušenosti (Ara Art, 2023).
Závěrem
Queer Romové čelí mnohým výzvám spojených s jejich identitou. Zažívají různorodé formy diskriminace ze strany romské i většinové společnosti a jsou nuceni skrývat části sami sebe proto, aby mohli procházet těmito společnostmi bez povšimnutí. Provází je mnohé obavy, strach z odmítnutí a vyloučení. Mezi kroky správným směrem patří podpora organizací, jako je právě ARA ART. Zvyšování povědomí o této problematice může pomoci k zviditelnění queer Romů, kteří tak budou moci sdílet svoje zkušenosti a již se nebudou bát projevit. Jako společnost musíme směřovat k respektu a akceptaci různorodých identit, především u těch, které si nemůžeme sami zvolit, jako je právě etnicita a sexuální a genderová identita.
Odkaz na poradnu: https://www.facebook.com/reknuto
Zdroje
🔓Al-Kurdi, A. (2022). Familial Frictions: Intersectional Inequalities Faced by Romani Queer Women. Critical Romani Studies, 4(1). https://doi.org/10.29098/crs.v4i1.119
🔓Ara Art. (2021). The roma LGBTIQ minority and its status in selected countries (CZ SK and HU). https://www.araart.cz/getmedia/ef0f673d-2134-49c8-b56c-46db9a7416eb/ARA-ART-analyticka-zprava-A4-V2-korektura-CR.pdf
🔓Ara Art. (2023). Roma LGBT. http://www.araart.cz/#!roma-lgbt/fqm0r
🔓Baker, D. (2002). The Queer Gypsy. Gender and Ethnic Studies [disertační práce, University of Greenwich]. https://romaniarts.co.uk/wp-content/uploads/2020/02/The-Queer-Gypsy-by-Dr-Daniel-Baker-RCAC-website.pdf
Ellis, S. J., Peel, E., & Riggs, D. W. (2019). Lesbian, gay, bisexual, trans, intersex, and queer psychology: An introduction. Cambridge University Press
🔓Fremlova, L. (2020). LGBTIQ Roma and queer intersectionalities: the lived experiences of LGBTIQ Roma. European Journal of Politics and Gender, 3(3), 371-388. https://doi.org/10.1332/251510819x15765046909970
Fremlova. L. (2022). Queer Roma. Routledge.
🔓Kobes, T. (2013). Identifikace a praxe homosexuálů a transsexuálů ve východoslovenských romských osadách. Sociologický časopis, 49(1), 3-27. https://sreview.soc.cas.cz/pdfs/csr/2013/01/01.pdf
🔓Pistella, J., Salvati, M., Ioverno, S., Laghi, F., & Baiocco, R. (2016). Coming-out to family members and internalized sexual stigma in bisexual, lesbian and gay people. Journal of Child and Family Studies, 25(12), 3694–3701. https://doi.org/10.1007/s10826-016-0528-0
🔓Rouse, S. V., Chu, L. E., & Gash, J. A. (2021). It Gets Better: Themes of Redemption in the Coming Out Narratives of LGBTQ+ Adults. Psi Chi Journal of Psychological Research, 26(3), 318–329. https://doi.org/10.24839/2325-7342.JN26.3.318