autorství: Michaela Kryštofová
Masová média jsou neodmyslitelnou součástí našich životů – v soudobém světě je téměř všichni konzumujeme už od raného věku. Není proto překvapivé, že hrají klíčovou roli i ve vývoji a formování naší identity, a to i té sexuální a genderové (Campbell et al., 2022; Harper et al., 2016; Katz-Wise, 2014; Parmenter et al., 2020).
Skrze média jako televize, streamingové platformy nebo filmy se dozvídáme o tom, jaká existují různá společenská pravidla a očekávání, a pomáhají nám tak pochopit naši identitu ne izolovaně, ale s vědomím toho, jak ji vnímá širší společnost (Allen, 2022; Arnett, 1995; Bond & Miller, 2017; J. R. Brown, 2002; Coyne et al., 2019). Zejména tzv. nová média, kam patří třeba internet a sociální sítě, nám zprostředkovávají přístup k obrovskému množství informací a pomáhají nám aktivně prozkoumávat naši identitu a převzít kontrolu nad tím, jak sebe vnímáme a jak nás vnímají jiní (Barsigian et al., 2023; Berger et al., 2022; Brinkman & Francot, 2023; Harper et al., 2016). Ačkoliv jsou možné negativní dopady médií častým tématem diskuzí, pozitivní vlivy bývají mnohdy přehlíženy. Pokusím se proto poukázat na sílu médií ve vytváření prostoru pro vývoj a společenské přijetí sexuálních a genderových menšin, tedy lidí, kteří se identifikují jako lesby, gayové, bisexuální, asexuální, queer, trans, nebinární ad.
Jakou roli mají média?
V mnohých aspektech dnešní mladí lidé prožívají vývoj své sexuální identity odlišně ve srovnání s generacemi svých rodičů a prarodičů. Jsou odvážnější a otevřenější při objevování své sexuality; mají k dispozici více termínů, kterými můžou popsat své prožívání; jsou více sami sebou a uvědomují si a pojmenovávají své touhy a preference dříve než kdy předtím, mnohdy ještě před svým prvním sexuálním zážitkem. Podle současných autorů za tímto mezigeneračním posunem stojí např. právě média (Bosse, 2019; Campbell et al., 2022; Coyne et al., 2019; Craig & McInroy, 2014).
Různé generace měly v minulosti přístup k různým formám médií, které ovlivnily jejich chápání sexuality a genderu (Dhoest & Van Ouytsel, 2022). Vzhledem k rozšíření internetu vyrůstá dnešní mládež v situaci, kdy má rozličné mediální obsahy doslova na dosah ruky, a díky filmům a seriálům jako jsou Love, Simon, Moonlight, RuPaul’s Drag Race či Heartstopper se svět LGBTQ+ identit pomalu stává součástí mainstreamu. Není proto divu, že mladší generace jsou tolerantnější, mají pozitivní přístup k sexualitě a jsou relativně často fluidní ve svém chápání genderových a sexuálních identit (Dajches & Aubrey, 2023; Darakchi, 2022).
Proč jsou média při vývoji identity tak důležitá? Odpověď tkví v jejich schopnosti ovlivňovat naše vnímání sebe sama a poskytovat podporu a inspiraci v podobě vzorů, se kterými můžeme souznít (Bond & Drogos, 2014; J. R. Brown et al., 2005; Bussey & Bandura, 1999). To je zvlášť důležité pro ty mladé lidi, kteří postrádají LGBTQ+ vzory ve svém „reálném“, fyzickém okolí (Katz-Wise & Hyde, 2017). Fiktivní LGBTQ+ postavy nám ukazují, jak se taková identita může odrážet v našem vyjadřování, oblékání, ve vztazích romantických i přátelských (Gomillion & Giuliano, 2011).
Identifikace s postavami
Mladí lidé často aktivně vyhledávají LGBTQ+ postavy ve snaze porozumět svým pocitům a ověřit, jak se jejich prožívání vztahuje k LGBTQ+ identitě. Mediální vzory jsou pro ně zdrojem útěchy a pocitu, že nejsou sami a že existuje způsob, jak žít jako LGBTQ+ člověk autentický a spokojený život (Ellithorpe & Bleakley, 2016; Winderman & Smith, 2016). Když vidíme postavy, které odrážejí naše zkušenosti a prožitky, dává nám to sílu, abychom přijali své skutečné já (McInroy & Craig, 2016).
Rozeznání vlastních pocitů a zkušeností na plátně a obrazovkách však nejen potvrzuje naši identitu, ale také přináší pocit sounáležitosti s LGBTQ+ komunitou skrze identifikaci s postavami (Barsigian et al., 2023; Bond, 2014; Campbell et al., 2022; Coyne et al., 2019). Ty v nás vzbuzují pocit hrdosti na vlastní identitu, snižují pocity izolace a odcizení a pomáhají nám zvládat stres a úzkost pramenící z menšinové identity (M. Brown & Colbourne, 2012; Craig et al., 2015; Gomillion & Giuliano, 2011; Srivastava et al., 2023).
Postavy ze seriálu Heartstopper.
Mediální vzory mohou LGBTQ+ lidem pomoci zvládat také další úskalí vývoje identity, a to coming out, tj. proces přijímání vlastní menšinové sexuální nebo genderové identity a svěřování se blízkým ohledně tohoto přijetí. Média nabízejí podporu a povzbuzení, které mohou v reálném životě chybět. V příbězích poznáváme, jak by náš hypotetický coming out – když se k němu odhodláme – mohl vypadat. Internetová média nám pak dávají příležitost vyzkoušet si coming out nanečisto v bezpečném anonymním prostředí, bez strachu z rizika, že zažijeme diskriminaci a odcizení blízkých. Mediální příběhy nám nejen pomáhají chápat sebe sama, ale také poskytují společný jazyk a témata, díky kterým můžeme diskutovat o svých identitách s ostatními (Bond et al., 2008; Brinkman & Francot, 2023; Craig et al., 2015; Craig & McInroy, 2014; Darakchi, 2022; Srivastava et al., 2023).
Nová média
Tradiční média navzdory mnoha pozitivům často ukazují jen střípky ze života LGBTQ+ lidí, nebo dokonce škodlivé stereotypy. Nová média nám však dávají možnost tyto stereotypy vyvrátit, jelikož vytvářejí větší prostor pro diskusi a kreativní vyjádření, a umožňují tak lidem svobodně prozkoumávat svou identitu. S nárůstem online médií, zejména sociálních sítí, se LGBTQ+ lidé mohou aktivně podílet na vytváření obsahu, který odráží jejich zkušenosti (Brinkman & Francot, 2023; Campbell et al., 2022; Craig & McInroy, 2014; Dajches & Aubrey, 2023).
Nová média mohou navíc pro LGBTQ+ mládež působit jako spouštěč pocitu resilience, tj. odolnosti vůči stresu a náročným situacím. Média poskytují LGBTQ+ lidem příležitost bojovat proti diskriminaci, aktivně podporovat ostatní LGBTQ+ lidi a posilovat své sebevědomí. Umožňují „dát smysl“ zkušenostem s diskriminací a marginalizací a slouží coby mechanismus, jakým nalézt úlevu od nepříjemných zkušeností skrze ponoření se do mediálních obsahů. Skrze média můžeme poskytovat i získávat podporu a navazovat hlubší vztahy. Jelikož nová média nabízejí přístup k velkému množství rozličných vzorů LGBTQ+ identit, umožňují nám méně se vázat stereotypy, být více otevření a experimentovat se svou identitou (Brinkman & Francot, 2023; M. Brown & Colbourne, 2012; Craig et al., 2015; Craig & McInroy, 2014).
Mediální reprezentace LGBTQ+ lidí v tradičních i nových médiích navíc pomáhají posouvat LGBTQ+ příběhy do mainstreamu, ovlivnit, co je vnímáno jako „normální“ a podporovat diskusi o stigmatizovaných identitách, což může vést ke společenskému dialogu a porozumění (McInroy & Craig, 2016; Padva, 2008; Woods & Hardman, 2021). Rozmanitost a autenticita mediálních vzorů je důležitá zejména proto, že tyto reprezentace mají potenciál utvářet postoje a snižovat polarizaci v otázkách souvisejících s LGBTQ+ identitou. V jedné studii bylo například zjištěno, že vystavení trans příběhům v médiích snižuje vliv politické ideologie diváků na jejich postoje k trans* lidem, což potenciálně vede k pozitivnějším postojům mezi konzervativními diváky (Gillig et al., 2017).
Další postavy ze seriálů Sex Education, Schitt's Creek nebo Umbrella Academy.
Závěrem
LGBTQ+ reprezentace v médiích pomáhají (nejen) mladým lidem prozkoumat a potvrdit svou vlastní sexuální a genderovou identitu a jsou důležité pro to, aby se cítili viděni, akceptováni a podporováni. Identifikace s postavami snižuje pocity hanby a výsměchu, pomáhá zmírňovat vliv tzv. menšinového stresu (tj. stresu, který dlouhodobě zažívají lidé, náležející ke společenským menšinám, kvůli tomu, jak je jejich skupina společností vnímána) a budovat resilienci jednotlivců a komunit. Mediální obraz LGBTQ+ identit je klíčový také pro podporu společenského přijetí. Pozitivní mediální reprezentace mohou totiž pomoci bojovat s negativními předsudky a stereotypy a poskytnout lidem realističtější a komplexnější porozumění LGBTQ+ identitám (Ellithorpe & Bleakley, 2016; Gillig et al., 2017; Steele, 1999).
Ačkoliv jsme v posledních letech v oblasti diverzity na obrazovkách udělali velký pokrok, k cílové rovince máme ještě daleko. Podle mého názoru je nutné nepolevovat v našem boji o rozmanité a pozitivní zastoupení LGBTQ+ postav v médiích, jelikož pozitivní vzory jsou zásadní pro dosažení ideálu podpůrné a tolerantní společnosti, kde mohou všichni autenticky vyjadřovat své vlastní já.
Zdroje
🔓Allen, M. L. (2022). “In a romantic way, not just a friend way!”: Exploring the developmental implications of positive depictions of bisexuality in Alice Oseman’s “Heartstopper.” Journal of Bisexuality, 23(2), 197–228. https://doi.org/10.1080/15299716.2022.2153191
Arnett, J. J. (1995). Adolescents’ uses of media for self-socialization. Journal of Youth and Adolescence, 24(5), 519–533. https://doi.org/10.1007/bf01537054
🔓Barsigian, L. L., Howard, C., Davalos, A. Q., Walsh, A. S., & Manago, A. M. (2023). Engagement with master and alternative narratives of gender and sexuality among LGBTQ+ youth in the digital age. Journal of Adolescent Research, 074355842211502. https://doi.org/10.1177/07435584221150223
🔓Berger, M. N., Taba, M., Marino, J. L., Lim, M. S. C., & Skinner, S. R. (2022). Social media use and health and well-being of lesbian, gay, bisexual, transgender, and queer youth: Systematic review. Journal of Medical Internet Research, 24(9), e38449. https://doi.org/10.2196/38449
🔓Bond, B. J. (2014). Portrayals of sex and sexuality in gay- and lesbian-oriented media: A quantitative content analysis. Sexuality & Culture, 19(1), 37–56. https://doi.org/10.1007/s12119-014-9241-6
🔓Bond, B. J., & Drogos, K. L. (2014). Sex on the Shore: Wishful identification and parasocial relationships as mediators in the relationship between “Jersey Shore” exposure and emerging adults’ sexual attitudes and behaviors. Media Psychology, 17(1), 102–126. https://doi.org/10.1080/15213269.2013.872039
🔓Bond, B. J., Hefner, V., & Drogos, K. L. (2008). Information-seeking practices during the sexual development of lesbian, gay, and bisexual individuals: The influence and effects of coming out in a mediated environment. Sexuality & Culture, 13(1), 32–50. https://doi.org/10.1007/s12119-008-9041-y
🔓Bond, B. J., & Miller, B. (2017). From screen to self: The relationship between television exposure and self-complexity among lesbian, gay, and bisexual youth. International Journal of Communication, 11, 19. https://ijoc.org/index.php/ijoc/article/view/5472
🔓Bosse, J. D. (2019). Sexual and gender identity development in young adults and implications for healthcare. Current Sexual Health Reports, 11(4), 274–286. https://doi.org/10.1007/s11930-019-00215-w
🔓Brinkman, L., & Francot, R. (2023). Developing a resilient sexual and gender minority identity online: The importance of social media for youth before coming out. In IntechOpen eBooks. https://doi.org/10.5772/intechopen.108208
Brown, J. R. (2002). Mass media influences on sexuality. Journal of Sex Research, 39(1), 42–45. https://doi.org/10.1080/00224490209552118
Brown, J. R., Halpern, C. T., & L’Engle, K. (2005). Mass media as a sexual super peer for early maturing girls. Journal of Adolescent Health, 36(5), 420–427. https://doi.org/10.1016/j.jadohealth.2004.06.003
Brown, M., & Colbourne, M. (2012). Bent but not broken: Exploring queer youth resilience. In SAGE Publications, Inc. eBooks (pp. 263–278). https://doi.org/10.4135/9781412976312.n16
Bussey, K., & Bandura, A. (1999). Social cognitive theory of gender development and differentiation. Psychological Review, 106(4), 676–713. https://doi.org/10.1037/0033-295x.106.4.676
🔓Campbell, C. K., Hammack, P. L., Gordon, A. R., & Lightfoot, M. (2022). “I was always trying to figure it out. . . on my own terms”: Structural barriers, the internet, and sexual identity development among lesbian, gay, bisexual, and queer people of different generations. Journal of Homosexuality, 70(11), 2560–2582. https://doi.org/10.1080/00918369.2022.2071136
Coyne, S. M., Ward, L. M., Kroff, S. L., Davis, E. J., Holmgren, H. G., Jensen, A. C., Erickson, S. E., & Essig, L. W. (2019). Contributions of mainstream sexual media exposure to sexual attitudes, perceived peer norms, and sexual behavior: A Meta-Analysis. Journal of Adolescent Health, 64(4), 430–436. https://doi.org/10.1016/j.jadohealth.2018.11.016
🔓Craig, S. L., & McInroy, L. B. (2014). You can form a part of yourself online: The influence of new media on identity development and coming out for LGBTQ youth. Journal of Gay & Lesbian Mental Health, 18(1), 95–109. https://doi.org/10.1080/19359705.2013.777007
🔓Craig, S. L., McInroy, L. B., McCready, L. T., & Alaggia, R. (2015). Media: A catalyst for resilience in lesbian, gay, bisexual, transgender, and queer youth. Journal of Lgbt Youth, 12(3), 254–275. https://doi.org/10.1080/19361653.2015.1040193
Dajches, L., & Aubrey, J. S. (2023). Queer folklore: Examining the influence of fandom on sexual identity development and fluidity acceptance among Taylor Swift fans. Psychology of Popular Media, 12(3), 255–267. https://doi.org/10.1037/ppm0000408
🔓Darakchi, S. (2022). “Coming out to yourself”: Reflections on early-years sexual identity formation among different generations of bulgarian non-heterosexual males. Sexuality & Culture, 27(3), 951–971. https://doi.org/10.1007/s12119-022-10049-9
Dhoest, A., & Van Ouytsel, J. (2022). Queer media generations: Shifting identifications and media uses among non-heterosexual men. European Journal of Communication, 37(6), 663–678. https://doi.org/10.1177/02673231221101741
🔓Ellithorpe, M. E., & Bleakley, A. (2016). Wanting to see people like me? Racial and gender diversity in popular adolescent television. Journal of Youth and Adolescence, 45(7), 1426–1437. https://doi.org/10.1007/s10964-016-0415-4
🔓Gillig, T. K., Rosenthal, E. L., Murphy, S. T., & Folb, K. L. (2017). More than a media moment: The influence of televised storylines on viewers’ attitudes toward transgender people and policies. Sex Roles, 78(7–8), 515–527. https://doi.org/10.1007/s11199-017-0816-1
🔓Gomillion, S. C., & Giuliano, T. A. (2011). The influence of media role models on gay, lesbian, and bisexual identity. Journal of Homosexuality, 58(3), 330–354. https://doi.org/10.1080/00918369.2011.546729
🔓Harper, G. W., Serrano, P. A., Bruce, D., & Bauermeister, J. A. (2016). The internet’s multiple roles in facilitating the sexual orientation identity development of gay and bisexual male adolescents. American Journal of Men’s Health, 10(5), 359–376. https://doi.org/10.1177/1557988314566227
🔓Katz-Wise, S. L. (2014). Sexual fluidity in young adult women and men: associations with sexual orientation and sexual identity development. Psychology and Sexuality, 6(2), 189–208. https://doi.org/10.1080/19419899.2013.876445
🔓Katz-Wise, S. L., & Hyde, J. S. (2017). Facilitative environments related to sexual orientation development and sexual fluidity in sexual minority young adults across different gender identities. Journal of Bisexuality, 1–31. https://doi.org/10.1080/15299716.2016.1259138
🔓McInroy, L. B., & Craig, S. L. (2016). Perspectives of LGBTQ emerging adults on the depiction and impact of LGBTQ media representation. Journal of Youth Studies, 20(1), 32–46. https://doi.org/10.1080/13676261.2016.1184243
🔓Padva, G. (2008). Educating “The Simpsons”: Teaching queer representations in contemporary visual media. Journal of Lgbt Youth, 5(3), 57–73. https://doi.org/10.1080/19361650802162227
Parmenter, J. G., Galliher, R. V., Yaugher, A. C., & Maughan, A. D. A. (2020). Intersectionality and identity configurations: A qualitative study exploring sexual identity development among emerging adults within the United States. Emerging Adulthood, 10(2), 372–385. https://doi.org/10.1177/2167696820946597
🔓Srivastava, A., Hall, W. J., Krueger, E. A., & Goldbach, J. T. (2023). Sexual identity fluidity, identity management stress, and depression among sexual minority adolescents. Frontiers in Psychology, 13. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2022.1075815
🔓Steele, J. R. (1999). Teenage sexuality and media practice: Factoring in the influences of family, friends, and school. Journal of Sex Research, 36(4), 331–341. https://doi.org/10.1080/00224499909552005
🔓Winderman, K., & Smith, N. G. (2016). Sexual minority identity, viewing motivations, and viewing frequency of LGB-Inclusive television among LGB viewers. Sexuality & Culture, 20(4), 824–840. https://doi.org/10.1007/s12119-016-9361-2
Woods, N., & Hardman, D. (2021). ‘It’s just absolutely everywhere’: Understanding LGBTQ experiences of queerbaiting. Psychology and Sexuality, 13(3), 583–594. https://doi.org/10.1080/19419899.2021.1892808