autorství: Adéla Zdešková
Pokřikování, hvízdání, zesměšňování, urážky, nevyžádané komentování vzhledu – to je jen malý výčet situací, které každá žena ve svém životě někdy zažila. Společnost, ve které ženy vyrůstají, jim celkem srozumitelně diktuje, jak mají vypadat a projevovat se. Sociální sítě, ale i další média neustále připomínají, že existuje jakýsi (ne)dosažitelný ideál, se kterým se mají srovnávat. V důsledku toho jsou ženy nespokojené se svými těly, a tráví více času upravováním svého vzhledu (Poorani, 2012). Ženské tělo se stává objektem pro mužské oko. Ale… jak to mají ženy, jejichž sexuální orientace není heterosexuální? Mohou být queer ženy odolnější vůči tlaku společnosti a jejím normám? V posledních letech se zejména na sociálních sítích objevují myšlenky odmítnutí společenských ideálů a důraz na to, aby ženy milovaly svá těla taková, jaká jsou. Mají queer ženy unikátní zkušenosti s pozitivním vnímáním svého těla, nebo není možné se oprostit od očekávání společnosti?
Kouzelné slovíčko body image
Body image je slovo, které nejde dokonale přeložit do češtiny, ale v nejjednodušším slova smyslu ho lze chápat jako obraz či představu, kterou lidé chovají o vlastním těle. Zahrnuje to, jak vnímají své tělo a jeho části, jak o něm přemýšlí, včetně toho, jaké pozitivní a negativní postoje k němu zaujímají (Grogan, 2016). Nejde tu však jen o fyzický vzhled. Jeho součástí je i zdraví, fyzická zdatnost a celkově tělesné fungování, a jak tohle všechno ovlivňuje vnímání těla (Cash, 2012). To však může být zkreslené, např. mohou lidé vidět tělo nebo jeho jednotlivé části jako větší, než ve skutečnosti jsou. Lidé se také liší tím, do jaké míry považují vzhled za důležitou součást své osobnosti, a také tím, kolik času a úsilí jsou ochotni do něj investovat (Cash et al., 2004).
Mít se ráda, či nemít se ráda… to je oč tu běží
Více než polovina osmnáctiletých dívek v České republice by chtěla snížit svou váhu oproti zhruba jen 16 % chlapců (Šmídová et al., 2018). To však pouze odráží celosvětový trend. Studie od Swami et al. (2010) zjistila, že vysoká nespokojenost s tělem je ženám univerzální napříč kulturami.
V posledních zhruba dvaceti letech se však obrátil zájem k něčemu, co se dnes nazývá pozitivním body image. Mít pozitivní body image znamená přijmout své tělo a ocenit ho, přičemž ale můžou existovat jeho aspekty, které člověk touží změnit (Halliwell, 2015). Grogan (2016) tedy říká, že pozitivní body image neznamená kompletní spokojenost se všemi částmi těla, a ani to neznamená, že náhle dokáže ochránit před vnějšími hrozbami, jako třeba od babičky, která odrazuje od jezení dalšího kousku bábovky. Je to láska a respekt ke svému tělu, ocenění jeho jedinečnosti a funkcí, které pro člověka vykonává (Wood-Barcalow et al., 2010). Je to jeho přijetí, přes jeho nedokonalosti, a zaměření se na jeho silné stránky. Zahrnuje také širší pohled na krásu, kdy jsou jako krásné vnímány různé vzhledy, ne pouze jeden ideál (Tylka & Wood-Barcalow, 2015). Člověk si tedy může cenit svého těla, a zároveň s ním nebo s jeho částmi být nespokojený. Nakonec to tedy není o tom mít se ráda, či nemít se ráda. Každá žena v sobě bude mít něco z obojího.
Sexuální orientace
V rámci sexuální orientace se uvažuje nad tím, že jelikož ženy s jinou než heterosexuální orientací stále žijí ve společnosti, která nahlíží na jejich těla jako na objekty, budou zažívat podobné problémy se svým sebeobrazem jako ženy heterosexuální (Moreno-Domínguez et al., 2019). Na druhou stranu se však bere v potaz, že ty ženy, které nenavazují vztahy s muži můžou mít lepší odolnost vůči standardům krásy. Některé studie zjistily, že oproti heterosexuálním ženám, jsou lesby o trochu spokojenější se svými těly, a jejich představa o ideálním těle se odchyluje od typického štíhlého ideálu, naopak preferují, když má ženské tělo větší „křivky“ (Alvy, 2013; Markey & Markey, 2014). Jiné studie však nenašly žádné rozdíly mezi ženami v nespokojenosti s tělem na základě sexuální orientace (Koff et al., 2010; Moreno-Domínguez et al., 2019; Yean et al., 2013). Tyto rozporuplné výsledky mohou být dány tím, že lesby byly v těchto studiích považovány za homogenní skupinu (Moreno-Domínguez et al., 2019). Například ve studii Henrichs-Beck & Szymanski (2017) měly lesby, které vykazovaly stereotypně maskulinní rysy (a to i vzhledem, oblékáním apod.) významně vyšší spokojenost s tělem oproti lesbám, které vykazovaly spíše stereotypně feminní rysy.
Méně se lze dopátrat toho, jakou specifickou zkušenost mají se sebeobrazem bisexuální ženy a jiné sexuální orientace. Výzkum ukazuje, že bisexuální ženy mají o něco horší zkušenost se zachováním pozitivního sebeobrazu. Typicky se ukazuje, že jsou nespokojené se svými těly více než heterosexuální i homosexuální ženy, a mají nižší sebevědomí (Mahon et al., 2023). Jelikož bisexuální ženy mají za partnery i muže, mohou zažívat dvě strany mince. Tlak podřizovat se tělesným ideálům, a na druhou stranu jim odolávat, což vytváří větší stres než u jiné sexuální orientace (Chmielewski & Yost, 2013).
Co může napomoct k pozitivnímu body image queer žen?
Jedním zdrojem oceňování svého těla může být vnímaná sociální podpora od přátel a rodiny. Ve studii od Burnette et al. (2019) zvyšovala celkovou odolnost a sebevědomí queer žen, což mělo za následek to, že více oceňovaly svá těla. Toto rovněž platilo pro bisexuální ženy a pansexuální ženy. V rozhovorech spolu s lesbami uváděly, že přijmutí jejich identity jim umožnilo akceptovat větší rozmanitost různých vzhledů, se kterými pak mohly experimentovat, a to posílilo jejich pozitivní sebeobraz (Myers et al., 1999). Přijmutí své identity jim také umožňovalo přeformulovat očekávání ohledně svého těla, přístupu k jídlu a dietám, a váhy (Steele et al., 2019). Co se týká transgender žen, tak je pozitivní body image poměrně rozsáhlé téma, a jaké faktory mu mohou u trans žen napomoct, se můžete dočíst v dalším článku na našem blogu.
Závěrem
Podpora a přijetí je něco, po čem touží nejen ženy, nýbrž všichni lidé. Právě podpora a přijetí okolí, ale i soucit se sebou, nízká míra srovnávání se s ostatními či nižší konzumace mediálního obsahu o vzhledu, slouží k rozvoji pozitivního body image nejen u queer žen (Andrew et al., 2016). Pozitivní body image má potenciál podpořit zdravé vnímání těla a s tím související duševní pohodu. Queer ženy vykazují určitou odolnost proti společenským normám, ale zdaleka to nevystačí proti veškerým vlivům, které negativně ovlivňují body image žen. Je tedy třeba mít na paměti specifickou ženskou zkušenost, jejíž hlas nikdy neutichne.
Zdroje
Alvy, L. M. (2013). Do lesbian women have a better body image? Comparisons with heterosexual women and model of lesbian-specific factors. Body Image, 10(4), 524–534. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2013.06.002
Andrew, R., Tiggemann, M., & Clark, L. (2016). Predicting body appreciation in young women: An integrated model of positive body image. Body Image, 18, 34-42. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2016.04.003
🔓Burnette, C. B., Kwitowski, M. A., Trujillo, M. A., & Perrin, P. B. (2019). Body Appreciation in Lesbian, Bisexual, and Queer Women: Examining a Model of Social Support, Resilience, and Self-Esteem. Health Equity, 3(1), 238–245. https://doi.org/10.1089/heq.2019.0003
Cash, T. F. (2012). Cognitive-Behavioral Perspectives on Body Image. In Encyclopedia of Body Image and Human Appearance (s. 334–342). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-384925-0.00054-7
Cash, T. F., Jakatdar, T. A., & Williams, E. F. (2004). The Body Image Quality of Life Inventory: Further validation with college men and women. Body Image, 1(3), 279–287. https://doi.org/10.1016/S1740-1445(03)00023-8
Grogan, S. (2016). Body Image (3. vyd.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9781315681528
Halliwell, E. (2015). Future directions for positive body image research. Body Image, 14, 177–189. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2015.03.003
Henrichs-Beck, C. L., & Szymanski, D. M. (2017). Gender expression, body–gender identity incongruence, thin ideal internalization, and lesbian body dissatisfaction. Psychology of Sexual Orientation and Gender Diversity, 4(1), 23–33. https://doi.org/10.1037/sgd0000214
Chmielewski, J. F., & Yost, M. R. (2013). Psychosocial Influences on Bisexual Women’s Body Image: Negotiating Gender and Sexuality. Psychology of Women Quarterly, 37(2), 224–241. https://doi.org/10.1177/0361684311426126
Koff, E., Lucas, M., Migliorini, R., & Grossmith, S. (2010). Women and body dissatisfaction: Does sexual orientation make a difference? Body Image, 7(3), 255–258. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2010.03.001
🔓Mahon, C., Fitzgerald, A., O’Reilly, A., McDermott, C., O’Connor, C., & Dooley, B. (2023). An exploratory investigation of body esteem, body dissatisfaction and body change behaviours in sexual minority young adults from a risk and protective perspective. Psychology & Sexuality, 14(2), 351–370. https://doi.org/10.1080/19419899.2022.2130084
Markey, C. N., & Markey, P. M. (2014). Gender, sexual orientation, and romantic partner influence on body image: An examination of heterosexual and lesbian women and their partners. Journal of Social and Personal Relationships, 31(2), 162–177. https://doi.org/10.1177/0265407513489472
🔓Moreno-Domínguez, S., Raposo, T., & Elipe, P. (2019). Body Image and Sexual Dissatisfaction: Differences Among Heterosexual, Bisexual, and Lesbian Women. Frontiers in Psychology, 10, 903. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2019.00903
Myers, A., Taub, J., Morris, J. F., & Rothblum, E. D. (1999). Beauty Mandates and the Appearance Obsession: Are Lesbian and Bisexual Women Better Off? Journal of Lesbian Studies, 3(4), 15–26. https://doi.org/10.1300/J155v03n04_03
Poorani, A. (2012). Who determines the ideal body? A Summary of Research Findings on Body Image. New Media and Mass Communication, 2(10). https://www.researchgate.net/publication/266488077_Who_determines_the_ideal_body_A_Summary_of_Research_Findings_on_Body_Image
Steele, S. M., Belvy, L., Veldhuis, C. B., Martin, K., Nisi, R., & Hughes, T. L. (2019). Femininity, masculinity, and body image in a community-based sample of lesbian and bisexual women. Women & Health, 59(8), 829–844. https://doi.org/10.1080/03630242.2019.1567645
Swami, V., Frederick, D. A., Aavik, T., Alcalay, L., Allik, J., Anderson, D., Andrianto, S., Arora, A., Brännström, Å., Cunningham, J., Danel, D., Doroszewicz, K., Forbes, G. B., Furnham, A., Greven, C. U., Halberstadt, J., Shuang Hao, Haubner, T., Choon Sup Hwang, … Zivcic-Becirevic, I. (2010). The Attractive Female Body Weight and Female Body Dissatisfaction in 26 Countries Across 10 World Regions: Results of the International Body Project I. Personality and Social Psychology Bulletin, 36(3), 309–325. https://doi.org/10.1177/0146167209359702
🔓Šmídová, S., Švancara, J., Andrýsková, L., & Šimůnek, J. (2018). Adolescent body image: Results of Czech ELSPAC study. Central European Journal of Public Health, 26(1), 60–64. https://doi.org/10.21101/cejph.a4930
Tylka, T. L., & Wood-Barcalow, N. L. (2015). What is and what is not positive body image? Conceptual foundations and construct definition. Body Image, 14, 118–129. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2015.04.001
Wood-Barcalow, N. L., Tylka, T. L., & Augustus-Horvath, C. L. (2010). “But I Like My Body”: Positive body image characteristics and a holistic model for young-adult women. Body Image, 7(2), 106–116. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2010.01.001
🔓Yean, C., Benau, E. M., Dakanalis, A., Hormes, J. M., Perone, J., & Timko, C. A. (2013). The relationship of sex and sexual orientation to self-esteem, body shape satisfaction, and eating disorder symptomatology. Frontiers in Psychology, 4. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2013.00887