top of page

Passing: proč je pro trans lidi důležité, aby byli*y vnímáni*y jako ženy a muži?

autorství: Marie Bellofattová

 

Většina transgender lidí, kteří procházejí nebo prošli* tranzicí ("změnou pohlaví"), si dělá starosti s tím, jak je bude vnímat jejich okolí. Budou je ostatní považovat za biologické ženy a muže nebo je ostatní „prokouknou“ jako trans? Osloví je tentokrát ve správném rodě? Budou v nebezpečí, pokud okolí odhalí jejich identitu?


Pokud trans člověka od pohledu lidé považují za osobu opačného pohlaví, než jim bylo přiděleno při narození, pak říkáme, že dosáhli*y tzv. passingu (Doyle, 2022). V těchto případech trans lidé dosáhli*y takového bodu ve své tranzici, kdy je okolí nerozezná od cis mužů a žen. Jako cis lidé jsou označovány osoby, jejichž genderová identita se shoduje s pohlavím, se kterým se narodili*y, jedná se tedy o většinovou populaci (Aultman, 2014).


Pro mnoho trans lidí je passing pomyslným cílem, kdy se chtějí co možná nejvíce přiblížit vzezření osob určitého genderu. Neplatí to však pro všechny trans lidi, ostatně trans identita je mnohem komplexnější než pouhé zhodnocení vzhledu okolím. Passing a jeho důležitost je tedy i poměrně kontroverzním tématem a jeho kritici

říkají, že touha po passingu pouze vede ke společenským omezením a škatulkování toho, jak má vypadat a chovat se „správný“ muž a „správná“ žena (Billard, 2019).


V tomto článku chci čtenářům přiblížit psychologická zjištění o tom, proč je passing tak významnou součástí života transgender lidí, na co všechno má v jejich životech vliv a proč by passing neměl být vnímám jako hrozba pro ty, kteří neradi škatulkují.


Proč trans lidé chtějí být považováni za cis ženy a muže?

Výzkumníci z Nebrasky ve Spojených státech (Anderson a kol., 2019) provedli rozhovory s trans lidmi, aby se mimo jiné dozvěděli o jejich motivacích k passingu. Zjistili, že hlavním motivátorem bylo jejich osobní vyjádření identity. Trans lidé vnímali*y, že přiblížení se vzhledu žádaného genderu pro ně bylo přirozenější a více odráželo to, jak se cítili*y uvnitř. Dále tito lidé toužili po tom, aby je okolí navenek vnímalo tak, jak se vnímali*y sami*y. A v neposlední řadě byl pro některé motivací strach z diskriminace, kdy se mnozí*hé obávali*y, že budou-li rozpoznáni*y jako trans lidé, budou muset čelit znevýhodnění až násilí ze strany druhých.

Proč je passing pro trans muže a ženy důležitý?

V jiné studii výzkumníci passing označili za skutečně podstatnou součást tranzice (Rood a kol., 2017). V rozhovorech, které byly s trans lidmi v rámci studie vedeny, účastníci*e popisovali*y, že passing jim dodává pocit zadostiučinění a potvrzení, že všechno jejich úsilí vynaložené v procesu tranzice, bylo oceněno. Snad ještě významnějším zjištěním zde bylo to, že passing má vliv na to, jak trans lidé vnímají sami sebe. Trans lidé se často potýkají s tzv. genderovou dysforií, tedy s nepříjemnými pocity, jež vyplývají z rozporu mezi jejich biologickým pohlavím a genderovou identitou. Avšak v případě, že jsou okolím považováni za příslušníky žádaného genderu, mohou být jejich pocity genderové dysforie redukovány.


Většina lidí někdy zažila pocity nespokojenosti s vlastním tělem. Často bychom chtěli být hubenější, svalnatější, vyšší, menší a podobně. Pro trans lidi jsou tyto problémy ještě komplikovanější. Kromě osobních ideálů, kterých chtějí u svého těla dosáhnout, musí trans muži a ženy bojovat s realitou toho, že se jejich tělo neshoduje s jejich genderovou identitou. Výzkumníci toto považují za specifický problém, kdy např. trans muži (tedy ti, jež se narodili jako ženy, avšak jejich genderová identita je mužská) často usilují o hubenější a svalnatější postavu, aby méně vynikaly jejich křivky a působili tak více maskulinně (McGuire a kol., 2016).

Tyto snahy ale mohou být ve zvýšené míře nezdravé a mohou vést až ke vzniku poruch příjmu potravy. Ukazuje se, že oproti cis mužům a ženám jsou trans muži i ženy častěji nespokojeni*y s vlastním tělem, častěji drží diety a kontrolují vlastní zevnějšek (častěji se váží, pozorují se v zrcadle, štípají se do břicha, stehen, boků apod.) (Vocks a kol., 2008). Zjistilo se ale také, že ti trans lidé, kteří dosahují passingu a jsou okolím vnímáni jako jejich preferovaný gender, pak pociťují větší spokojenost se svým tělem než ti trans lidé, jež passingu nedosahují (McGuire a kol., 2016).


Nespokojenost s vlastním tělem a poruchy přijmu potravy pak často bývají doprovázeny i jinými psychickými problémy (Hudson a kol., 2007). A proto není příliš překvapivé, že u trans lidí je i častější výskyt depresí a úzkostí než u většinové populace (Millet a kol., 2016,Witcomb a kol., 2018). Ukazuje se ale, že čím více změnami trans lidé v procesu tranzice prošli*y (tedy čím více se přiblížili vzhledu preferovaného genderu) tím menší je u nich průměrně míra depresí i úzkostí (Owen-Smith a kol., 2018). A ti trans lidé, kteří dosahují passingu, také méně často trpí depresemi i úzkostmi než ti, kteří passingu nedosahují (To a kol., 2020).


Proč je passing kontroverzní?

Mnoho lidí chápe vyjadřování genderové identity spíše jako spektrum a nechce škatulkovat, co znamená vypadat jako žena nebo jako muž. Takoví lidé si pak mohou myslet, že touha po passingu by neměla existovat, protože se tím jen utvrzují genderové stereotypy. Například to, že trans ženy (tedy ty, jež se narodily jako muži, ale jejich genderová identita je ženská) usilují o to být štíhlé a mít velká prsa, může jenom prohlubovat problematický pohled na to, jak vypadá „ideál ženy“. A pokud se trans muž začne oblékat do pánského oblečení, můžeme se ptát, zda by oblečení vůbec mělo mít nálepky jako „pánské“ a „dámské“.


Mnoho trans mužů i žen se v rámci výzkumů vyjádřilo k tomu, že oni*y sami*y si problematičnost passingu uvědomují a nelíbí se jim myšlenka toho, že by passing měl být jejich cílem (Anderson a kol., 2019). Je však třeba zdůraznit, že je normální, aby lidé prožívali určité události různými způsoby. Výzkumy se v mnohém snaží zobecnit svá zjištění, ale je třeba se zamyslet nad tím, že každý trans člověk je především svůj vlastní člověk. To, co někomu pomáhá, může druhému vadit, a chceme-li skutečně pochopit, jak určitý trans člověk vnímá passing, bude nejlepší to probrat s ním*ní samotným*ou. Jednoznačně se však ukazuje, že různé formy přijetí druhými a podpora zvenčí trans lidem dodává vyšší sebevědomí a větší spokojenost se sebou samým (McGuire a kol., 2016).

 
Zdroje
  • ‌🔓 Anderson, A. D., Irwin, J. A., Brown, A. M., & Grala, C. L. (2019). “Your Picture Looks the Same as My Picture”: An Examination of Passing in Transgender Communities. Gender Issues, 37(1), 44–60. https://doi.org/10.1007/s12147-019-09239-x

  • 🔓 Aultman, B. (2014). Cisgender. TSQ: Transgender Studies Quarterly, 1(1–2), 61–62. https://doi.org/10.1215/23289252-2399614

  • 🔓 Doyle, D. M. (2022). Transgender identity: Development, management and affirmation. Current Opinion in Psychology, 48, 101467. https://doi.org/10.1016/j.copsyc.2022.101467

  • Billard, T. J. (2019). “Passing” and the Politics of Deception: Transgender Bodies, Cisgender Aesthetics, and the Policing of Inconspicuous Marginal Identities. The Palgrave Handbook of Deceptive Communication, 463–477. https://doi.org/10.1007/978-3-319-96334-1_24

  • Hudson, J. I., Hiripi, E., Pope, H. G., & Kessler, R. C. (2007). The Prevalence and Correlates of Eating Disorders in the National Comorbidity Survey Replication. Biological Psychiatry, 61(3), 348–358. https://doi.org/10.1016/j.biopsych.2006.03.040

  • McGuire, J. K., Doty, J. L., Catalpa, J. M., & Ola, C. (2016). Body image in transgender young people: Findings from a qualitative, community based study. Body Image, 18, 96–107. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2016.06.004

  • Millet, N., Longworth, J., & Arcelus, J. (2016). Prevalence of anxiety symptoms and disorders in the transgender population: A systematic review of the literature. International Journal of Transgenderism, 18(1), 27–38. https://doi.org/10.1080/15532739.2016.1258353

  • Owen-Smith, A. A., Gerth, J., Sineath, R. C., Barzilay, J., Becerra-Culqui, T. A., Getahun, D., Giammattei, S., Hunkeler, E., Lash, T. L., Millman, A., Nash, R., Quinn, V. P., Robinson, B., Roblin, D., Sanchez, T., Silverberg, M. J., Tangpricha, V., Valentine, C., Winter, S., . . . Goodman, M. (2018). Association Between Gender Confirmation Treatments and Perceived Gender Congruence, Body Image Satisfaction, and Mental Health in a Cohort of Transgender Individuals. The Journal of Sexual Medicine, 15(4), 591–600. https://doi.org/10.1016/j.jsxm.2018.01.017

  • Rood, B. A., Maroney, M. R., Puckett, J. A., Berman, A. K., Reisner, S. L., & Pantalone, D. W. (2017). Identity concealment in transgender adults: A qualitative assessment of minority stress and gender affirmation. American Journal of Orthopsychiatry, 87(6), 704–713. https://doi.org/10.1037/ort0000303

  • To, M., Zhang, Q., Bradlyn, A., Getahun, D., Giammattei, S., Nash, R., Owen-Smith, A. A., Roblin, D., Silverberg, M. J., Tangpricha, V., Vupputuri, S., & Goodman, M. (2020). Visual Conformity With Affirmed Gender or “Passing”: Its Distribution and Association With Depression and Anxiety in a Cohort of Transgender People. The Journal of Sexual Medicine, 17(10), 2084–2092. https://doi.org/10.1016/j.jsxm.2020.07.019

  • 🔓 Vocks, S., Stahn, C., Loenser, K., & Legenbauer, T. (2008). Eating and Body Image Disturbances in Male-to-Female and Female-to-Male Transsexuals. Archives of Sexual Behavior, 38(3), 364–377. https://doi.org/10.1007/s10508-008-9424-z

  • Witcomb, G. L., Bouman, W. P., Claes, L., Brewin, N., Crawford, J. R., & Arcelus, J. (2018). Levels of depression in transgender people and its predictors: Results of a large matched control study with transgender people accessing clinical services. Journal of Affective Disorders, 235, 308–315. https://doi.org/10.1016/j.jad.2018.02.051

4 則留言


未知的會員
2023年8月01日

Dobrý den, jaké české publikace v oboru jsou prosím známy? Případně, je M. Bellofattová první, kdo představuje passing česky mluvícímu čtenářstvu?

按讚
未知的會員
2023年8月03日
回覆

To je dobrý komentář, podíváme se v redakci na to, kam bychom to mohli*y vložit :). Na druhou stranu, jak jsem si všimla, v neformální komunikaci na sociálních sítích je to v komunitách TGN+ lidí poměrně běžné slovo. Resp. používá se sloveso "passovat" (osobně čtu jako [pásovat]). Např. "Tak mám pocit, že už konečně passuju, mám novou práci a nikdo ani nemrkl." Ale možná v těch FB skupinách jste, tak to znáte :). Mimochodem, kdybych bývala nedělala psychologii, dělala bych lingvistiku a bohemistiku - a myslím, že zrovna výzkum kolem queer jazyka by byl fakt super!

按讚
bottom of page