top of page

Poruchy příjmu potravy u trans lidí aneb když je tělo v rozporu s identitou

autorství: Anna-Marie Nedomová

 

Představte si, že jste v ordinaci dětského lékaře, v kabinetu školní psycholožky nebo třeba v centru pro pomoc lidem s poruchami příjmu potravy a dostane se vám tam do ruky letáček informující o mentální anorexii. Pravděpodobně vás bude informovat, že jedním z nepříznivých důsledků mentální anorexie je ztráta menstruace. Co když to pro někoho však může být motivace a příčina, a nikoliv důsledek vzniku tohoto onemocnění? Co když někdo hladoví se záměrem, aby menstruaci ztratil? Zní vám to šíleně? Ve skutečnosti se může jednat o každodenní boj transgender osob




Co (ne)víme o poruchách příjmu potravy?

Poruchy příjmu potravy se řadí mezi nejzávažnější duševní poruchy, jedná se totiž o onemocnění duševní i tělesné, což znamená, že působí kromě psychických problémů i vážné zdravotní potíže. Mezi známé poruchy příjmu potravy se řadí mentální anorexie a bulimie, v posledních letech se sem řadí též ortorexie, která se vyznačuje posedlostí zdravým stravováním a neustálou kontrolou přijímané potravy (Scarff, 2017). Obecně se poruchy příjmu potravy projevují zejména odmítáním potravy, nadměrným cvičením, záchvatovitým přejídáním, vyvolávaným zvracením, nadměrným užíváním projímadel a v neposlední řadě posedlostí vlastním stravováním.  


Další obecně známou informací je, že poruchami příjmu potravy nejčastěji trpí mladé dívky a ženy. Je to pravda? Ano i ne. Například v roce 2017 bylo v České republice léčeno v psychiatrických ambulancích celkově 3 731 osob s poruchou příjmu potravy, z nichž 90 % tvořily ženy (ÚZIS, 2017). Celkový počet osob, které trpí poruchou příjmu potravy je zhruba 5 % populace. Cisgender ženy a mladé dívky (tedy ženy a dívky, jejichž genderová identita je stejná jako úřední pohlaví, které jim bylo přiřazeno při narození) skutečně tvoří skupinu, která poruchami příjmu potravy trpí nejčastěji, pokud bereme v potaz všechny osoby trpící poruchou příjmu potravy (Guarda, 2023). Kdybychom však populaci rozdělili na cis a trans osoby, dostaneme jiné údaje. Americká nezisková organizace Trevor Project (2022), která se zabývá prevencí sebevražd u LGBTQ+ populace, uvádí, že až 70 % trans osob trpí poruchou příjmu potravy, přičemž nejčastějším onemocněním je mentální anorexie. Jedná se tedy o skupinu, u které je nejvyšší riziko vzniku příjmu potravy.


Proč jsou transgender osoby vznikem poruchy příjmu potravy nejvíce ohrožené?

Ačkoliv poruchy příjmu potravy mohou mít různé podoby a projevy, mají společnou příčinu vzniku. Jedná se o nespokojenost s vlastním tělem, která je rizikovým a přímým faktorem pro vznik a přetrvávání poruch příjmu potravy (Yang a kol., 2022). Přestože většina lidí alespoň někdy zažila či zažívá nespokojenost s vlastním tělem, u trans osob je nespokojenost poněkud komplikovanější. Některé transgender osoby se nejenom snaží vypadat hubeněji či svalnatěji, ale snaží se změnit své tělo tak, aby bylo v souladu s jejich genderovou identitou. Trans muži mohou hladovět, aby přišli o ženské křivky, aby se jim zmenšilo poprsí, nebo aby přišli o menstruaci. Taktéž mohou neúměrně trénovat, aby se jim vybudovala svalová hmota, která je spojena s maskulinitou (Parker a kol., 2020).  Trans ženy mohou taktéž hladovět, aby se jejich těla přizpůsobila společenskému tlaku na podobu ženského těla. Anebo se naopak mohou záměrně přejídat, aby se jejich těla zakulatila a dostala oblejší, „ženské“ křivky (Coelho a kol., 2019).


Pocit nesouladu mezi vnímáním vlastního genderu a pohlavím, který jim byl přiřazen při narození se nazývá genderový nesoulad nebo někdy genderová dysforie (Duffy, 2016). Genderová dysforie však není jediným rizikem vzniku poruchy příjmu potravy u trans osob, mezi další rizika patří i menšinový stres, se kterým se pojí diskriminace, šikana, stigma a transfobie. Například diskriminace, které transgender osoby často čelí, je spojována s negativními emocemi, úzkostí a studem, tyto faktory pak mohou mít za důsledek vznik poruch příjmu potravy (Parker a kol., 2020).




Jak léčit poruchy příjmu potravy u transgender osoby?

Vzhledem k tomu, že nespokojenost s vlastním tělem je nejčastějším důvodem pro vznik a přetrvávání poruch příjmu potravy, klasické léčebné metody se snaží, aby pacienti přijali své tělo takové, jaké je, a byli s ním spokojení. Pokud např. za psychoterapeutem přijde trans muž, u kterého se vyvinula mentální anorexie, protože se snažil zbavit svých prsou a oblých boků, bude tento postup patrně nevhodný a neefektivní. Když ho terapeut začne přesvědčovat, že se musí naučit mít křivky svého těla rád a přijmout je, bude zažívat nepochopení, úzkost a jeho onemocnění může nadále přetrvávat. Transgender osoby jsou tak nejen velmi ohrožené ve vzniku poruch příjmu potravy, ale zároveň mají v rámci léčby specifické potřeby, které je nutné zohlednit.


Doposud existuje jen málo výzkumů, které by se léčbou poruch příjmu potravy u transgender osob zabývaly. Z dosavadních studií však bylo zjištěno, že transgender osoby, které začaly s hormonální léčbou v rámci tranzice (proces, během kterého lidé začínají žít pod svým skutečným genderem), uváděly menší touhu po štíhlosti, vyšší sebevědomí a nižší genderovou dysforii (Jones a kol., 2018). Kroky tranzice mohou mít tedy ve vývoji a léčbě poruch příjmu potravy svou roli.


 
Závěrem

Transgender osoby jsou vznikem poruch příjmu potravy ohroženější než cisgender osoby. Pravděpodobně největší příčinou je genderová dysforie, dále diskriminace, šikana a transfobie, kterým transgender osoby často čelí. V rámci léčby je pak u této populace třeba zohlednit jiné faktory než u cis lidí. V první řadě u transgender osob totiž nemusí zabírat léčba, která tkví v přijetí vlastního těla takového, jaké je. Samotní lékaři a psychoterapeuti mohou být v případě transgender lidí nedostatečně informovaní a mohou se dopouštět nevhodného jednání, jako je například misgenderování (používání nesprávných zájmen či nesprávného oslovení), které může poruchy příjmu potravy u těchto osob ještě prohloubit. Možná vás teď napadá, jak byste mohli vy konkrétně pomoci transgender osobám při jejich boji s poruchami příjmu potravy. Ve skutečnosti postačí přijímat všechny lidi stejně a chovat se k nim s respektem. Nazývejte každého zájmenem a jménem, které si on sám přeje a nekomentujte ničí tělesný vzhled.



Zdroje

 

Commentaires


bottom of page